Stodvanáctce patří 11. únor

Prostřednictvím tohoto jednotného evropského čísla tísňového volání se mohou lidé v nouzi dovolat pomoci záchranářů, a to ve všech státech Evropské unie.11. února 2009 byla v Bruselu podepsána tripartitní deklarace o zavedení Evropského dne linky 112za účasti:CZ PRES za Radu EU, Komise, Evropského parlamentu.

Česká linka 112 tvoří svojí technologií evropskou špičku.V roce 2009 získala česká stodvanáctka v Bruselu oceněníod Asociace evropského čísla tísňového volání (EENA) zašpičkové systémové a technologické řešení jednotného evropského čísla tísňového volání v ČR a implementaci progresivních směrů v oblasti eCall (automatizované tísňové volání z vozidel). www.eena.org.

Hasičský záchranný sbor ČR přijímá telefonická tísňová volání na národním čísle tísňového volání 150 a jednotném evropském čísle tísňového volání 112.

Ročně kolem čtyř milionů volání

V roce 2010 bylo přijato na linku tísňového volání 112 celkem 3 452 056 volání, na linku 150 bylo přijato 568 414 volání a mimo telefonní centrum tísňového volání na linku 150 dalších 26 644 volání. Celkem na linky 112 a 150 bylo v roce 2010 přijato 4 047 114 volání.

Zlomyslná volání

Omyl, vyzkoušet spojení, z legrace zavolat záchranáře k vymyšlené události nebo jen obtěžovat operátory. I takové hovory jsou přijímány.

Zlomyslným voláním na čísla tísňového volání se rozumí volání, za jiným účelem, než je oznámení událostí v případech, kdy je ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek. Čísly tísňového volání se zde rozumí jednotné evropské číslo tísňového volání "112" a národní čísla tísňového volání stanovená v číslovacím plánu (150, 155, 158 a 156).

Podle vedoucí psychologického pracoviště MV-generálního ředitelství HZS ČR plk. PhDr. Zuzany Vrbové jsou zlomyslné hovory „testující“ tísňovou linku 112 pro operátory zátěžovým faktorem. „Kromě toho, že zlomyslná volání blokují tísňovou linku, kladou navíc zvýšené nároky na pozornost samotných operátorů a mohou být pro ně v určitém smyslu více zatěžující a stresující, než nahlašování skutečných událostí,“ dodala Zuzana Vrbová.

Ohlédnutí Liberecké a Ústecké povodně z pohledu tísňové linky

V období od 6. srpna (2010) 0:00 hodin do 10. srpna (2010) 24:00 hodin bylo z území krajů Libereckého a Ústeckého zachyceno 10 458 tísňových hovorů na linky Hasičského záchranného sboru České republiky– jednotné evropské číslo tísňového volání 112 (celkem 6 667 hovorů) a národní číslo tísňového volání 150 (celkem 3 791 hovorů).

Z tohoto počtu bylo 9 949 hovorů odbaveno operátory pracoviště pro příjem tísňového volání, 509 hovorů ukončili volající před přihlášením agenta. Všechny hovory byly odbaveny ihned, nedošlo k aktivaci čekací fronty.

V distribuci hovorů byla dne 7. 8. 2010 u 263 hovorů uplatněna přelivová pravidla do vzdálených hardwarových platforem Plzeň a Olomouc.

Za běžných podmínek je v Ústeckém kraji průměrně denně odbavováno 747 tísňových hovorů v Libereckém kraji pak 279, tísňových hovorů.

(data vypracoval kpt. Ing. Jan Urbánek, MV – GŘ HZS ČR)

Související informace o tísňovém volání naleznete na webových stránkách Hasičského záchranného sboru ČR zde:

www.hzscr.cz .

autor: por. Bc. Pavlína Adamcová

-tisková mluvčí HZS hl. m. Prahy